Mezinárodní standardy sice definovaly pět kabelážních kategorií Cat.5E, Cat.6, Cat.6A, Cat.7, Cat.7A, ale ve skutečnosti existují jen dvě výkonové úrovně reprezentované dvěmi limitujícími přenosovými rychlostmi a to 1 Gigabit/s a 10 Gigabit/s. Pro sítě s přenosovou rychlostí do 1 Gigabit/s je optimální kabeláž Cat.5E a pro sítě s přenosovou rychlostí do 10 Gigabit/s je optimální kabeláž Cat.6A.
Přenosová rychlost 1 Gigabit/s odpovídá nejrychlejšímu protokolu 1000BASE-T a pro jeho přenos je potřebná šířka pásma 100MHz. Přenosová rychlost 10 Gigabit/s odpovídá nejrychlejšímu protokolu 10GBASE-T a pro jeho přenos je potřebná šířka pásma 500MHz. Vztah mezi výkonností strukturované kabeláže a standardizovanými protokoly ilustruje následující schéma:
Z obrázku je zřejmé, že stejnou výkonnost kabeláže je možné dosáhnout více kabelážními kategoriemi. Potřebné šířky přenosového pásma 100 respektive 500 MHz již v sobě zahrnují bezpečnou rezervu 20%. Proto je šířka pásma nad tyto hodnoty nevyužitelná a nijak nepřispívá k dalšímu zvýšení spolehlivosti přenosu. Instalace interoperabilních kabelů Cat.7 a Cat.7A má opodstatnění v jejich zvýšené odolnosti vůči elektromagnetickému rušení.
________________________________________________________________________????
Nové vysokorychlostní přenosové protokoly zatím s velkými otazníky
V roce 2016 byly standardizované dva nové protokoly 2,5GBASE-T a 5GBASE-T, které by měly umožnit zvýšení přenosové rychlosti na strukturovaných kabelážích Cat.5E a Cat.6 na 2,5 resp. 5 Gigabit/s. Testy na nainstalovaných kabelážích však ukázaly, že jde o spíše o zbožné přání, než o reálnou perspektivu. Díky přeslechům mezi jednotlivými kabely ve svazcích (Alien Crosstalk) na většině kabeláží tyto protokoly nefungovaly. Proto jedinou cestou pro dosáhnutí vyšší přenosové rychlosti než 1 Gigabit/s nadále zůstává instalování strukturovaných kabeláží Cat.6A.
